xBlog ~ Pavel Richter webdesign ~ portfolio, životopis, kontakt, zájmy

Svoboda diskuze

Od počátků mého webu jsem nechával návštěvníkům volnost v názorech a testoval tak, zda se přizpůsobí nasazené úrovni textu a následně i diskuze. Nějakou dobu to tak fungovalo poměrně dobře, ale čím více přišlo návštěvníků na web, tím se zvětšil i počet křiklounů.
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí, soudí: "Vždycky je konstantní percento pitomců."
Rozhodl jsem se napsat tento článek, aby si tito lidé uvědomili, že na internetu mají za své činy stejnou odpovědnost jako v životě.

I když jsem si byl vědom nevhodných příspěvků, které zanechali křiklouni, nechával jsem je záměrně na webu viditelné. Chtěl jsem si vyzkoušet, zda se projeví automatická regulace diskuze ze strany početnější, tedy ze strany slušných a inteligentních návštěvníků. Pouze v jediném případě se tak stalo a jiný komentující se pokoušel křiklouna usadit prostými fakty. Většina inteligentních komentujících ale takové příspěvky přehlíží. Je to samozřejmě nejlepší řešení.
Vyvracet křiklounův jeho nenávistný názor je zcela zbytečné.

Typy křiklounů

Existuje několik typů internetových křiklounů.
Nejpočetnější jsou Křiklouni vulgární.
Nadnesený článek o kouření jako sebezabíjení pro masy vyvolá v takovém člověku akutní potřebu plivat kolem sebe, protože není schopen si objektivně přiznat pravdu.

Dalším typem jsou ti, co nemají o tématu ani nejmenší znalosti a přesto jsou nejchytřejší na světě.
Tzv. Křiklouni geniální.

Správný křikloun si vždy najde důvod, proč křičet a nadávat.

Všechny křiklounské komentáře jsem již smazal a další již nebudu tolerovat.
Křiklouni si musí uvědomit, že by se měli na internetu chovat tak jako v reálném životě. A jestli nadávají i na ulici neznámým lidem, pak by neměli internet ani používat.